Site Loader

LOCATION

Havlíčkův Brod, Vysočina

V momentě, kdy jsme se mohli po karanténě opět setkávat a volněji pohybovat, ptala jsem se. Jak jste toto období snášeli? Většina odpovídala, že si odpočinuli, měli více času, trávili ho s rodinou, dětmi, zklidnili se, chodili více do přírody. Vrátili se sami k sobě.

Tím nechci zlehčovat to, co postihlo některé profese, že ze dne na den byly bez práce, bez finančních prostředků a pak byly profese, které byly v první linii – zdravotníci, hasiči, prodavačky a další, bez kterých bychom nemohli fungovat.

Jak jsem prožívala situaci já? Nejdříve mi vadilo, že se nemůžu vidět s rodinou (mám 2 vnoučata), chybělo mi setkání s kolegy, studenty. Ale pak jsem si zvykla na denní režim plánování a zjišťovala jsem, že mohu dodělat odkládané věci. Více jsem chodila na procházky, pracovala na zahradě a nechtělo se mi trávit čas u počítače, pokud je venku krásně. Bydlíme na venkově, téměř na samotě a tím pro mě bylo vše snazší.

Více jsem začala používat nástroje, které mi do života přinesl Access Consciousness. Co je pro mě lehké a co těžké? Co mi přináší radost? Co s tím můžu dělat? Jak se cítí mé tělo a co by mu prospělo?Co pro mě bylo těžké? Jet na nákup, vzít si roušku a vnímat strach a obavy lidí kolem, které nejsou moje. Vrátila jsem se ke čtení knih, které miluji, ale v běžném nasazení nezbývá čas, viděla jsem filmy, které mi unikly. Zjistila jsem, že moje tělo miluje slunce, pohyb na zahradě a procházky do okolí, kde můžu vnímat přírodu a její ozdravnou sílu.

Pak se vše začalo uvolňovat, přijela rodina, ozývali se přátelé a mohli jsme si užívat společně. Rytmus, který jsem si upravila, se začal narušovat. Zjistila jsem, které věci mě baví a dělají dobře mému tělu a které naopak mě nebaví a mohu je opustit. Činnosti, které mi přinášely radost, jsem si ponechala a ty, které mi nebyly přínosem, jsem opustila.

Zjistila jsem, že jsem ráda sama se sebou a nemusím nic dělat a vymýšlet. Mám ráda tvorbu, tvoření, ale musí být s chutí a radostí, ne se do ní nutit. Zjistila jsem, že strach a obavy nás brzdí a omezují, že se málo chválíme, že si málo věříme a přejímáme soudy druhých. Že málo nasloucháme sami sobě a svému tělu, ale sledujeme, abychom neomezili druhé. Ale co my? Na nás nezáleží? Že dobře víme, co jsme zkazili, ale rychle zapomeneme na to, co se nám podařilo!

Všechno, co to ve vás vyvolalo, chcete to změnit? Chcete s tím něco dělat? Nikdo jiný, ani nic jiného to za nás neudělá!Vy máte možnosti a je jen na vás, jestli si je zvolíte! Jak se to ještě zlepší? Pochvalte se , vnímejte, co jste udělali dobře a co vám dělá dobře! Jaké další možnosti ještě máme?

Post Author: admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *